Krašský pastevecký pes

Krašský pastevecký pes nebo také Krašský ovčák – Původ a standard plemene

Krašský pastevecký pes je slovinské národní plemeno. Poměrně dlouhou dobu se nerozlišovalo mezi krašským pasteveckým psem a šarplanincem. Tato dvě plemena byla označována jednotným názvem „ilyrský pastevecký pes“. K rozdělení došlo v roce 1968.  V rámci FCI jej řadíme do 2. skupiny Pinčové a knírači (sekce 2 – Molossoidní plemena).

Je to pes středně velký, se silnou a vyváženou konstitucí dosahující výšky v průměru 57 cm u psů a 54 cm u fen. Psi váží do 40 kg, feny do 35 kg. Srst je rovná s velmi hustou podsadou, u krku vytváří límec a nevyžaduje zvláštní péči. Zbarvení je nejčastěji ocelově šedé s černou maskou na hlavě.

Krašský pastevecký pes je skvělý hlídač, je ostražitý, věrný své rodině, nedůvěřivý vůči cizím lidem a nepodplatitelný. Při obraně teritoria (stáda, pozemku) je vytrvalý, ostrý, agresivní.

 

Výchova a výcvik krašského pasteveckého psa

I když je toto plemeno někdy neoficiálně označování jako „ovčák“ není to služební plemeno jako např. německý ovčák. Je to pastevecký pes, jehož život bude naplněn, pokud bude mít neustálé zaměstnání. Je skvělým a nesmlouvavým hlídačem, který pohlídá jak rodinný dům, tak různé objekty či stáda hospodářských zvířat. I přesto je důležité vychovávat toto plemeno, stejně jako ostatní psy, již od malička. Vštípit mu základní pravidla, vymezit a stanovit hranice v chování vůči ostatním členům smečky (rodiny). Na krašského pasteveckého psa neplatí dril a nátlak, není to plemeno, které se úplně podřídí klasickému výcviku. Výchova tohoto psa by neměla být jednotvárná, důležitá je důslednost a připravenost na každé cvičení. Je možné s ním zapracovat na výcviku ve sportovní kynologii (např. obrany), ale je třeba počítat s tím, že je to pes, který bude do výcviku vkládat svoji hlavu. Při důsledné výchově bude pes následovat svou rodinu a chránit ji. Bude skvělým společníkem při dlouhých procházkách, při běhu, při vyjížďkách na koních. Nehodí se pro psí sporty.

 

Chov plemene Krašský pastevecký pes

Toto plemeno není příliš rozšířeno, na světě je velmi málo jedinců, největší počet se nachází v jejich domovině.  První zástupci se do ČR dostali až kolem roku 2000. Krašský ovčák nemá náročné požadavky na péči o srst, která je samočistící, a stačí ji kartáčovat jednou do týdne. Nejlepší je chovat krašského pasteveckého psa venku, poskytnout mu kotec s boudou na odpočinek, zahradu, kde bude moct hlídat, a denně mu dopřát dlouhé procházky spojené s výchovou. Rozhodně to však není plemeno vhodné pro začátečníky a nezkušené kynology. Díky staletím, kdy byl odkázán jen na sám sebe při hlídání stád před vlky, medvědy a zloději, je to pes, který nezná úplnou podřízenost, a proto jeho výchova vyžaduje dlouhodobější praxi se psy.